Na odvodech a daních si připlatí skoro všichni. Balíček zasáhne živnostníky, zaměstnance i vlastníky nemovitostí
Nečekáme slova chvály ani masivní pochopení, řekl na začátku čtvrteční tiskové konference premiér Petr Fiala (ODS), když představoval opatření na snížení schodku státního rozpočtu. Deník N rozebírá hlavní vládní kroky k narovnání veřejných financí.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Vládní politici balíček uvedli tak, že státní rozpočet dají do pořádku především pomocí škrtání výdajů. Podstatnou část balíčku však nakonec bude tvořit zvýšení daní, odvodů a rušení daňových výjimek. V roce 2025 bude 53 procent úspor proti 47 procentům nových zisků. Celkově během dvou let výdaje klesnou o 78,3 miliardy korun, příjmy vzrostou o 69,2 miliardy korun.
Schodek státního rozpočtu by díky těmto úpravám v příštím roce měl být nižší o 94 miliard korun, v roce 2025 pak kabinet počítá s úsporami a dodatečnými příjmy ve výši 148 miliard. Ještě před pár týdny vláda hovořila o krocích v hodnotě asi 70 miliard korun, očekávání ale postupně rostla. Motivací bylo i hospodaření státu v letošním roce; deficit jen za první čtyři měsíce dosáhl dvou set miliard korun. Na celý rok je přitom plánovaný schodek ve výši 295 miliard.
Rušení dotací jako hlavní pilíř
Hlavním pilířem konsolidace veřejných financí je zrušení části národních dotací. S návrhem na jejich seškrtání přišel asi před měsícem šéf resortu financí Zbyněk Stanjura s ambicí snížit schodek nejméně o třicet miliard korun.
Nakonec se podařilo najít úspory v dotacích až ve výši 54,4 miliardy korun, které kabinet ušetří v příštím roce. Škrty v dotačních titulech připravili jednotliví ministři. Nejvyšší úspory našla ministerstva průmyslu a obchodu, resort zemědělství nebo ministerstvo dopravy. Ty tak významně seškrtají dotace, které směřují od státu hlavně k podnikům.
„Zapomněli jsme na původní význam dotací – jsou od toho, aby vyrovnávaly, snižovaly rozdíly,“ řekl při představení konsolidačního balíčku ministr financí Zbyněk Stanjura. Rušení dotací ekonomové obecně kvitovali. Především v situaci, kdy se jednalo o neinvestiční přesun peněz od státu k podnikům.
Vláda Petra Fialy dále zrušila celkem 22 daňových výjimek. Ty již řadu let odolávaly tlaku politiků, byly totiž považovány za snadný zdroj úspor. Některé výjimky je nicméně problematické zrušit, týkají se totiž například všech důchodců, kteří ze svých penzí nemusejí odvádět daně.
Stanjura nakonec nepřišel s žádným překvapením a navrhl zrušení těch výjimek, o kterých se v posledních týdnech spekulovalo. Jde například o slevu na nepracujícího manžela či manželku (s výjimkou pečujících o dítě mladší tří let), kabinet chce také zrušit takzvané školkovné nebo slevu na dani na studenta. Tu mohou čerpat ti, kteří si vydělali více než 200 tisíc ročně, nově budou moci čerpat pouze běžnou základní slevu na poplatníka. Vláda také vyslyšela požadavek Pirátů, aby si firmy mohly z daní odepisovat pouze nákup auta do hodnoty dvou milionů korun.
Daně a odvody porostou. A to skoro všem
Do představení opatření zůstávalo velkou neznámou, jak moc porostou daně a odvody. Vláda slibovala, že konsolidace veřejných financí se běžných lidí dotkne jen minimálně. Nyní už je zřejmé, že státu zaplatí více prakticky
